Hodiny,dny a týdny

Nejtěžší loučení

Po víkendu jsme měli ještě další dny navíc, než si přijeli majitelé pro poslední holčičku Brixií. Chvilkama jsem si říkala, že uhlídat venku dvě cácorky je daleko horší než všech sedm. Venku byli neustále v patách svých rodičů, čímž se naučili chodit na spodní zahradu, kde se dokázali dokonale před námi schovávat. Arinka odchod svých potomků nesla velmi těžce, již v neděli začala produkovat neskutečné množství mléka, kdy to vypadalo, že jí mléčné žlázy explodují. Naštěstí nám náš pan veterinář po telefonu ochotně poradil, přesto, že byla neděle. Pro Brixií Beauty queen si přijeli ve středu  majitelé ze Slovenské republiky od Košic. Jejich zpáteční cesta trvala cca 7 hodin, ale Brixií ji zvládla na jedničku, doma na ní čekaly dvě slečny 12 a 14 let. Přesto, že nás dělí více km, věřím, že jí uvidím a ne jen na fotkách. Brixií přejeme ti plnohodnotný psí život jaký retrievrovi náleží. Měj milující páníčky a buď jím po boku tím nejlepším psím společníkem jako ostatní tvý sourozenci.

Arinka s Kennym po týdnu pochopili, že Beira Beauty queen je naše a nikam nepůjde. Po konzultaci s panem veterinářem jsme se opět začali věnovat honům drobné zvěře (bažanti), začali jsme jezdit 2x někdy i 3x týdně na hony Orlík nebo Vysoký Chlumec, což velmi baví nejen Arinku a Kennyho, ale i mě. Vždy je tam prima parta lidí, kteří společně vytvoří úžasnou atmosféru celého dne.

Sobotní ráno a opět o jednoho méně

Než opustíme vrátka s Bellis, podělím se s Vámi jak proběhl náš páteční večer po odchodu čtyř psích miminek. Naše tři holčičky Beira, Bellis a Brixie začali své sourozence hledat a nepřetržitým kňouráním nám dávali najevo, že není něco v pořádku. O zapomnění jejich sourozenců se postarali hrou naše děti a poté mistička plná granulek. V sobotních ranních hodinách přijeli majitelé pro Bellis, po malém pohoštění a přátelském posezení opouští vrátka naše další holčička Bellis Beauty queen po boku nové majitelky a její rodiny. I tobě Bellisko přejeme úžasný psí život s milující, hodnou rodinou a neustále plnou mističkou.

Odchod prvních chlupáčků

V pátek 25.11.2016 přijeli první noví majitelé pro své psí kamarády, společníky a parťáky.... Přesto, že jsem věděla, že tento čas musí jednou nastat a myslela jsem si jak to zvládnu, opak je pravdou. V duši i ve svém srdíčku vím a jsem tím přesvědčena, že jsem se snažila vybrala nové majitele našich psích miminek podle nejlepšího vědomí a svědomí, kteří budou své čtyřnohé chlupáčky milovat a oni se tak stanou jejich nedílnou součástí v životě. První chlapeček Bassi Beauty buddy opustil naší branku v náručích svých majitelů, nevím zda jsem toto první loučení chtěla mít rychle za sebou nebo proto, že přijeli další majitelé, zapomněla jsem udělat jejich společnou fotečku. Jako druhý opouští naše vrátka Benny Beauty buddy a aby poslednímu třetímu chlapečkovi Barny Beauty buddy nebylo po svých brášcích smutno, odjíždí i on do svého nového domova. Poslední kdo v pátek opustil naší rodinu a vrátka našeho domu byla holčička Bessi Beauty queen (Becky). Lásku a péči, kterou jsme se snažili Vám za ty dva měsíce dát bude jen pro radost nových majitelů. Všem chlupáčkům přejeme hodné a milující páníčky a stále plné mističky.

Posledních pár dnů, hodin, minut s chlupáčky

Dva měsíce utekli jak voda a mi se začínáme připravovat na odchod psích miminek do nových domovů, přesto, že je barák vzhůru nohama, bude nám po 7 raubířích smutno...... Loučení snad nebude tak těžké, neboť naší novou slečnou a společnicí Arinky a Kenna se stavá holčička s červeným obojkem Beira Beauty queen. 

Sedm raubířů se nezapře

Co o nás napsat ? Zlobíme jako čerti, milujeme být venku a vše zkoumat, když je čas jít domů, hrajeme s paničkou na babu...dobrovolně domů nejdeme. Vyfotit nás není vůbec jednoduché, neboť se na chvíli nezastavíme. Nejvíce se nám líbí v zahrádce, pod smrčkami a nahoře před barákem, prostě všude tam kde se to paničce nelíbí. Domů se vracíme jako jedna velká hnědá koule, zmazaná od země. Když chce panička mít chvíli klid, dostaneme pamlsek tyčinku z bůvolí kůže, která nám zabere více času než jí sníme. 

Společná fotečka

Focení nebylo vůbec jednoduché, neboť podržet a zapózovat se 7 raubíři, bylo chvilkami nad lidský výkon. 

Čas letí ... nám je 6.týdnů

Pro nepřízeň počasí, nás panička nechtěla brát moc ven a tak jsme si doma hledali a prozkoumávali nové věci. Zalíbilo se nám košťátko, rozbitý gumový míč, plyšový taťka šmoula ale nejvíce se bavíme při vytírání podlahy. Zakousneme se do mopu a zkoušíme kdo déle vydrží. Jíme už suché granulky a pamlsek (piškoty) nedrobíme. O víkendu nás navštěvují naši noví páníčci, kamarádi a mimo jiné si nás přijel zkontrolovat i pan vetrinář. Přesně v 6.týdnech nás poprvé očkoval a do ouška nakreslil zelenou barvou tetovací číslo, aby se v případě potřeby dobře zjistilo, komu patříme. Je to snad nejhorší období naší paničky, kdy stále dokola vytírá a zelené barvy ne a ne se zbavit. Z nás se na pár dní stali zelené žabičky nebo-li zelené kousací, neposedné příšerky.

Lumpárny v 5.týdnech

V tomto věku se začínáme projevovat, lumpačíme, koušeme a vše zkoumáme. Máme pěkně ostré a špičaté zoubky, kterými už rozkoušeme piškot, který nám velmi chutná, granulky již také umíme rozkousat, ale zalité kuřecím vývarem nebo s masíčkem jsou lepší. Panička nás za pěkného počasí vždy vezme  na chvilku ven a to by jste nevěřili, co je tam zajímavých věcí. Ke hře nám stačí suchý list nebo hýbající se větrem stéblo trávy. S paničkou hrajeme na schovávanou a naším úkrytem se stávají smrčky, to se pak nemůže dopočítat, vůbec jí to ale neulehčujeme, při zpáteční cestě domů, se minimálně ještě 3x rozhodneme vrátit zpět a když se jí zdá, že už jsme moc dlouho venku, ty největší průzkumníky odnese v náručí domů.

4.týdny aneb polovina naší pohádky

Jak ten čas rychle letí, ještě jsme si jich pořádně neužili a našim chlupáčkům je už měsíc. V tomto věku již máme pěkně špičaté zoubky, které poznávají i naši páníčci, při nestřeženém okamžiku se jim zakousneme do palců u nohou. Mamince Arince a tatínkovi Kennymu okusujeme ouška a tlapky, nejvíce se nám líbí jejich vrtící ocásek, který velmi rádi chytáme. Mezi sourozenci vedeme boj, silnější vyhrává, který doprovázíme velmi hlasitým vrčením a štěkáním. V tomto věku už krásně držíme stabilu a když panička dovolí, můžeme se vesele probíhat po celém baráku, a to vždy najdeme pro nás něco velmi zajímavého, tak dlouho to prozkoumáváme až nakonec z toho usneme. Aby jsme dělali naší paničce radost, naučili jsme se chodit na jednorázovou podložku, ale někdy se ještě nehoda mimo ní přihodí. Také jsme se naučili jíst způsobně, každý ze své mističky a co v nich máme dobrého ? Granulky s kuřecím masíčkem zalité vývarem......to nám móóóc chutná.

Jsou nám 3.týdny a rosteme jak z vody

Každý den  je na malých kuličkách opravdu znát, jsou to takový medvídci. Tím, že začínají poznávat svět a své okolí, museli jsme již upavit jejich pelíšek a přidat vyšší zábranu, proti přelézaní. V sobotu jsme jim natáhli koberec, aby se jejich ještě stále neposlušné nožičky nerozjížděli na podlaze a mohli se tak zdokonalovat v rovnováze. Protože jsou to opravdový jedlíci začali jsme je už přikrmovat namočenými granulkami, které jim velmi chutnají, ale i přes plná jejich bříška, nikdy nepohrdnou mlíčkem od maminky. Začínají si více mezi sebou hrát, navzájem se provokují štěkáním, vrčením a kousáním. Přibližně po hodince hrátek, jedno po druhém únavou odpadá. Nyní si naše děti přejou, aby si hráli a nespali, za 14 dní tomu bude přesně naopak, alespoň 15 min. odpočinku. Úplně bych zapomněla, začínají nám růst první zoubky.

Co jsme všechno zvládli do 2.týdne

Od 10. dne  začali pomaličku otevírat očička, naší největší bojovnicí se stala slečna fialová, která jako první spatřila svět a také první, která si začala hrát se svými sourozenci. V jejich pelíšku přibylo pár plyšáčků, které se snaží okusovat, přelézat až nakonec vyčerpáním, s nimi usnou. Dělají první své krůčky, přesto že nožičky je  ještě moc neposlouchají, k mamince se dokáží dostat velmi rychle a opět se svádí boj, kdo bude u maminčině mlíčka první. Našim chlupáčkům jsme museli ostříhat drápky, neboť by maminku při krmení mohli poškrábat. Arinka zvládá dokonale vše sama, její miminka jsou od ní plně kojena.

Jen nám týden

14 dní před porodem jsme Arince postavili porodní bednu, kvůli které jsme museli přestěhovat jídelní stůl. Arinka ihned zaujalo v ní své místo. Týden před porodem skončili naše společné procházky, neboť Arinku to velmi zmáhalo, ačkoliv se na ní vždy velmi těšila, ale nebylo divu, když bříško měla jak balón. Pro jistotu jsme také začali měřit její teplotu, která se pohybovala kolem 37,7 C. Poslední tři dny před porodem, teplota začala pomalu klesat k 37 C. Od páteční půlnoci 30.9. začala být Arinka velmi neklidná, zrychleně dýchala a vyžadovala mou přítomnost, společně jsme  přečkali noc se 2 hod spánku. V sobotu ráno teplota 36,7 C Arinka více polehávala, čerpala sílu na nasledný porod, který začal ve večerních hodinách, teplota 36,6 C. První štěňátko chlapeček (hnědý obojek) se narodil v půl 9, pak už to šlo v krátkých intervalech rychle za sebou. Poslední štěňátko opět chlapeček (modrý obojek) s největší porodní váhou se narodil 2 min před půlnocí. Celý porod proběhl bez komplikací, Arinka opět ukázala jaká je vzorná maminka a od prvního okamžiku se o svá miminka vzorně starala. Velkou oporou Arince byl taťka Kenny, který byl celou dobu v její blízkosti, kdo by si myslel, že to je nesmysl, rychle bych ho vyvedla z omylu, neboť když jsem Kennyho pustila ven, aby při porodu nerušil, Arinka začala být neklidná a kontrakce k porodu se zastavili, tím jsme celý porod o 1 hod oddálili, když jsem si to uvědomila, Kennyho jsem přivedla zpět k porodní bedně, Arinka se uklidnila a během 30min. se opět porod rozběhl. V neděli ráno jsem volala pana veterináře, který byl pro nás k dispozici po celou dobu porodu, byl ochotný v případě nutnosti přijet a zasáhnout, že vše proběhlo v pořádku a domluvili jsme se na pondělní ráno k provedení kontrolního sona. Pan veterinář potvrdil, že Arinka je v pořádku a popřál nám, krásné dny s malýma chlupáčkama, hodně zdravíčka a Arince dostatek mlíčka.   A tak opět začíná naše pohádka !!!